A picture

Mobilní verze

mobilní verze webu

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 1
DNES: 1
TÝDEN: 68
CELKEM: 103869

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Aktuálně. K aktuálním tématům…

Co dál s Březnickou? STAN má zásadní výhrady

Město zveřejnilo výsledky soutěže na budoucí možnou podobu prostranství pod sportovní halou podél ulice Březnická. Hnutí STAN ve Zlíně respektuje odborný pohled poroty, vítězný návrh i další oceněné návrhy vnímáme jako důležitý impulz pro budoucí rozvoj lokality. Máme ovšem zásadní výhrady, které jsme vyjádřili při jednání rady města stejně jako při setkání s autory vítězného návrhu. Hlavní výtka směřuje k přílišné hustotě zástavby a navrhovanému počtu bytů na tomto místě.

Podívejme se nejdřív na to, co soutěži předcházelo… Před 15 lety přišla developerská společnost ECM s projektem výstavby velkého nákupního centra Kaskády, které se mělo nacházet právě na prostranství řešeném nynější urbanistickou soutěží. Plány na nové obchodní centrum ale stopla finanční krize po roce 2008. Developerská společnost ECM skončila v roce 2013 v konkurzu a ve stejném roce se radnici, vedené hnutím STAN, podařilo získat pozemky od věřitelů zpět za stejnou částku, za jakou je v roce 2006 město prodalo, tedy za 80 milionů. Vyjednávání nebyla lehká a o to více si uvědomujeme hodnotu této lokality.

Když město pozemky opět získalo, od plánů na zástavbu rozlehlým komerčním objektem vedení radnice pochopitelně upustilo a začalo hledat budoucí využití. „Z veřejné ankety pro nás vyplynuly dvě priority. Jednou z nich je menší sportovní hala, která by fungovala jako tréninková a případně by naplnila potřeby některých novějších v současnosti dynamicky se rozvíjejících sportů. Další vizí, která z ankety vzešla, je vznik muzea historických aut, které by se mohlo stát turistickou atrakcí mezinárodního formátu. Právě veřejné budovy tohoto typu podle nás mají tvořit dominanty prostoru,“ vysvětluje Pavel Stojar, náměstek primátora za hnutí STAN, který má v kompetenci územní plán a architekturu.

„Velký důraz klademe i na kvalitní veřejná prostranství s dostatkem zeleně. Hnutí STAN ve Zlíně dlouhodobě zdůrazňuje jejich důležitost a snažíme se bránit tomu, aby zeleň mizela pod novou zástavbou. A nejen v centru města,“ zdůrazňuje Bedřich Landsfeld náměstek primátora zodpovědný za městskou zeleň.

Na Březnické je také třeba nabídnout možnosti vyžití a služby pro obyvatele sousední čtvrti Letná. To vše samozřejmě při dostatečných kapacitách parkování. „Případnou bytovou výstavbu jsme vnímali jen jako funkci doplňkovou nikoliv dominantní, abychom nezvyšovali nároky na dopravu a parkovací kapacity v lokalitě, která je při konání sportovních a kulturních akcí mimořádně zatížená. Zároveň chceme zachovat otevřenou a rozvolněnou strukturu zástavby tak typickou pro urbanismus této části Zlína,“ podotýká Pavel Stojar.

Samozřejmě si uvědomujeme naléhavost řešení problematiky bydlení ve Zlíně, a proto jsme také iniciovali například projekt dostupných družstevních bytů na Slanici. Příliš zahuštěné developerské projekty v rozsahu stovek bytů na Březnické ulici ale hnutí STAN nepodpoří.

Vítězný návrh vzešlý ze soutěže můžete vidět zde:

https://www.zlin.eu/architekti-rade-mesta-doporucili-podobu-prostoru-pod-sportovni-halou-aktuality-6162.html

Všech 12 návrhů si můžete prohlédnout do 18. září na výstavě v Alternativě – kulturním institutu. Jsou zde souběžně vystaveny také architektonické návrhy ze soutěže na budoucí podobu Velkého kina.

Březnická - současný stavSoutěž Březnická - první místo

Soutěž Březnická - druhé místo

Ivo Mitáček přichází do zastupitelských klubů hnutí STAN. Ve městě Zlíně i ve Zlínském kraji

Zastupitelské kluby hnutí Starostové a nezávislí (STAN) ve městě Zlíně a ve Zlínském kraji se rozrostly o dalšího člena. Tím je Ivo Mitáček. Díky jeho příchodu se stal klub STAN početně nejsilnějším ve zlínském zastupitelstvu, ještě významnější roli než doposud bude hrát i v zastupitelstvu kraje.

Ivo Mitáček, který je veřejnosti známý zejména z dob působení u Policie ČR ve Zlíně a u Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje v pozici tiskového mluvčího, až dosud působil v městském zastupitelstvu v klubu Rozhýbejme Zlín, na krajské úrovni v klubu T-S-N. „Po třech letech oba tyto zastupitelské kluby opouštím, po dohodě s dnes už bývalými politickými partnery. Možnost pokračovat v rozdělané práci mi nabídlo hnutí STAN a já si této možnosti opravdu vážím. Jako nestraník a nezávislý regionální politik proto vstupuji do jeho klubů. Průsečík našich volebních programů mi dává dostatek prostoru pro realizaci stejných politických plánů a vizí pro město Zlín i Zlínský kraj, pro které jsem do komunální politiky před třemi lety vstupoval,“ prohlásil Ivo Mitáček, který poděkoval dosavadním politickým partnerům za spolupráci a novým za seriózní a otevřený způsob komunikace během jednání.

V Zastupitelstvu města Zlína Ivo Mitáček opustí funkci předsedy kontrolního výboru, protože ta je vyhrazena opozičním stranám. Hnutí STAN, které je na zlínském magistrátu součástí koalice, se po jeho příchodu stalo nejsilnějším politickým subjektem. Má nyní deset zastupitelů, o jednoho více než hnutí ANO 2011. „Jsem přesvědčen o tom, že vstup Ivo Mitáčka do zastupitelského klubu STAN na úrovni města bude přínosem pro obě strany. A za sebe mohu říci, že rozumím důvodům a krokům, které ho k tomuto rozhodnutí vedly,“ konstatoval Pavel Simkovič, zlínský radní a předseda Oblastního sdružení hnutí STAN Zlín. „O přijetí Ivo Mitáčka do zastupitelského klubu hnutí STAN rozhodli členové zastupitelského klubu STAN v hlasování jednohlasně. Vnímám jeho krok jednak jako projev uznání postojům našeho klubu, jednak jako vyjádření důvěry našim zastupitelům.  V rámci města Zlína má nyní hnutí STAN nejpočetnější zastupitelský klub. Na spolupráci s Ivo Mitáčkem se těšíme“, vyjádřil se člen rady města a předseda zastupitelského klubu hnutí STAN ve Zlíně Bedřich Landsfeld

V Zastupitelstvu Zlínského kraje má nyní hnutí STAN, i s Ivem Mitáčkem, sedm členů, a je tak druhým nejsilnějším zástupcem opozice v tomto orgánu. „Jsme rádi, že jsme se s panem Mitáčkem dohodli na spolupráci. Získáváme do svého týmu odborně i lidsky velmi slušného a pracovitého člověka”, konstatoval Petr Gazdík, místopředseda hnutí STAN a předseda zastupitelského klubu STAN ve Zlínském kraji.

Příchod Ivo Mitáčka dává hnutí STAN další možnosti, jak ještě více pracovat pro občany města Zlína a Zlínského kraje. Rozhodně počítá s dalším výrazným uplatněním tohoto odborníka, a to v rámci jeho zkušeností a dosavadních rozpracovaných úkolů.

Baťa byl jen počátek. Zlín si připomene 700 let od první písemné zmínky

Historie města Zlína se nezačala psát až po příchodu Tomáše Bati a založení obuvnického impéria, ale mnohem, mnohem dříve. V příštím roce si připomeneme už 700. výročí od první písemné zmínky. A tohle slavné jubileum oslavíme důstojně a společně s vámi!

„Intenzivně plánujeme a připravujeme.  Rok 2022 bude ve znamení mimořádných oslav a nabitého několikaměsíčního programu pro všechny obyvatele, ale i přijíždějící návštěvníky. Těšit se můžete na dlouhodobé kulturní projekty, dílčí umělecké, hudební, vzdělávací a mnohé další akce a výstupy - to vše s cílem nejen rekapitulovat dějiny města, ale i vyhodnotit současnost a především podpořit jeho další růst,“ vzkazuje Pavel Stojar, radní města za hnutí STAN se zodpovědností za oblast kultury.

Program oslav se ještě tvoří. Už nyní ale můžeme oznámit, že se v červnu roku 2022 uskuteční velký festival s názvem Zlín žije. Nabídne multižánrová vystoupení, pouliční umění a spoustu dalšího. V přípravě je také Zlínský podnikatelský meeting, který odkáže na slavnou podnikatelskou minulost Zlína – a také jeho současnost, která je v mnoha případech také velmi úspěšná. „Tyto dvě akce berte jen jako malé ochutnávky. S kompletním programem oslav vás seznámíme v pondělí 1. listopadu,“ ujistil Pavel Simkovič, radní města a předseda STAN Zlín.

O Zlínu se poprvé prokazatelně psalo 28. února 1322 a to v listině vydané v Brně. Text dokládá, že Fricek z Egerberga prodává královně vdově Elišce svůj podíl na majetcích zděděných po otci, konkrétně Hustopeče, několik okolních obcí a městečko Zlín.

Oslavy 700. výročí od první písemné zmínky o městě Zlíně už má své logo. Ležaté osmičky, které obsahuje, odkazuje na „nekonečnou odvahu, invenci, podnikavost, silnou vůli a téměř bezhraniční pole působnosti, které město všem těm, kteří se rozhodnou své kreativní a podnikatelské plány naplňovat, nabízí“. Autorkou loga je Eva Šišková, absolventka Univerzity Tomáše Bati.

„Kruháč“ na křižovatce ulic Vodní, Trávník a Bartošova pomůže zprůjezdnit frekventované místo ve Zlíně

V úterý 1. června začne dlouho připravovaná stavba kruhového objezdu na křižovatce ulic Vodní, Trávník a Bartošova ve Zlíně. Projekt se začal chystat už během minulého volebního období, nyní dojde k jeho realizaci.

Stavební práce si vyžádají kompletní dopravní uzavírku, která potrvá až do 30. září. Průjezd bude povolen pouze vozům MHD a Integrovanému záchrannému systému. Více k omezením, obchůzným trasám, vjezdům na náměstí Míru atd. na https://www.zlin.eu/dojde-k-uzavreni-ulic-vodni-bartosova-a-travnik-aktuality-6079.html.

Křižovatka ulic Vodní, Trávník a Bartošova patří mezi velmi frekventovaná místa. „Nalezení řešení pro tuto křižovatku je dlouhodobé a všichni se shodneme, že to chce změnu. Vybudování kruhového objezdu jednoznačně přispěje k jeho lepší průjezdnosti. Nyní ale děkujeme za pochopení a trpělivost v souvislosti s omezeními, která budou výstavbu provázet,“ vzkázal Pavel Simkovič, radní města Zlína za hnutí STAN.

Krajský sněm si zvolil nové vedení, to chce jít cestou prvorepublikového fungování stran

 24. května proběhl v distanční podobě Krajský volební sněm STAN ve Zlínském kraji. Ve 12ti bodovém programu, mezi jehož hosty nechyběl předseda hnutí STAN Vít Rakušan, došlo také k volbě nového krajského vedení.

Krajský sněm v tajné volbě odhlasoval, že složení Krajského výboru STAN Zlínského kraje bude opět v sedmičlenném složení. Oproti předchozím dvě letům se však snížil počet místopředsedů ze tří na dva. Celkem se tak jedná o jednoho předsedu, dva místopředsedy a čtyři členy Krajského výboru.

Předseda krajského výboru

V tajné volbě obhájil pozici předsedy Krajského výboru Mgr.Petr Gazdík, který získal nominaci od šesti oblastních sdružení.  "Tím, že naše členská základna STAN ve Zlínském kraji postupně výrazně narůstá, řešil jsem v předchozím období společně s ostatními zástupci Krajského výboru možnosti, jakým způsobem naši krajskou organizaci transformovat. Dle stanov jsme se vydali cestou zakládání oblastních sdružení, kterých dnes máme osm. Toto další dvouleté období by mělo být obdobím jejich vzkvétání. Mojí vizí je prvorepublikové fungování stran a politických hnutí. Tedy, že to nebude jen o občasném setkávání se při Krajském sněmu, ale že se bude skutečně jednat o pravidelnou diskuzi o konkrétních programových tématech, které členy, registrované příznivce a podporovatele hnutí STAN trápí a které trápí obyvatele v místech, kde žijí. My jako politické hnutí se zastoupením od obcí až po Europarlament se budeme snažit tyto impulzy přenášet na různá patra politiky, kde se tyto záležitosti budou řešit," uvedl  Petr Gazdík. Celkem získal podporu od 93% hlasujících.

Místopředsedové krajského výboru

Z celkem tří kandidátů uspěli v tajné volbě na dva místopředsedy Ing.Tomáš Pifka, místostarosta Vsetína a Ondřej Běták, jeden ze zakladatelů hnutí STAN ve Zlíně. Oba uspěli v prvním kole tajné volby, kdy získali nadpoloviční počet platných hlasů všech registrovaných delegátů. Tomáše Pifku nominovalo ke kandidatuře Oblastní sdružení Valašsko, Ondřeje Bětáka nominovalo ke kandidatuře Oblastní sdružení Zlín. Naopak neuspěl Jiří Linka, technický manažer a člen oblastního sdružení Zlín. Ten kandidoval na vlastní žádost a nezískal žádnou nominaci.

Členové krajského výboru

Předsedu a dva místopředsedy doplnili čtyři členové Krajského výboru, kteří byli zvoleni v tajné volbě. Jedná se o Mgr. Martinu Horňákovou (starostka Babic), která získala nominaci od Oblastního sdružení Uherské Hradiště, Mgr. Josefa Havelu (ředitel Gymnázia Korměříž), který získal nominaci od Oblastního sdružení Kroměříž, Josefa Zichu (starosta Vysokého Pole), který získal nominaci od Oblastního sdružení Valašské Klobouky a Mgr. Pavla Simkoviče (zástupce ředitele Gymnázia Lesní čtvrť).

Knihovny se opět otevřely! Ta u prvního segmentu láká i zbrusu novým interiérem

iPavel Stojar při otevírání knihovny

První čtenáře uvítala zmodernizovaná obvodní knihovna u prvního segmentu na Jižních Svazích. Nedočkavých zájemců nebylo málo, mezi nimi i náměstek zlínského primátora Pavel Stojar z hnutí STAN, který má na starosti oblast kultury. 

„Je to pro knihovnu na Okružní ulici takový symbolický dárek k jejím čtyřicátým narozeninám. Ale samozřejmě je to skvělá zpráva hlavně pro obyvatele Jižních Svahů. Potěšil mě jejich zájem, ať už seniorů, maminek s dětmi i dalších. Proto ani nezbylo mnoho času na prohlížení titulů. Počet návštěvníků je samozřejmě vzhledem k protiepidemickým opatřením stále omezený, a tak se občas u vstupu tvořila menší řada čekajících. Takový zájem o knihy je pro Zlíňáky dobrou vizitkou. Bylo znát, že lidé uvítali, když mohou po dlouhém půstu i jinam než do supermarketů, zatímco knihkupectví zůstávají stále uzavřená,“ podotkl Pavel Stojar.

Knihovna v prvním segmentu na Okružní ulici byla otevřena v roce 1981. Je to největší pobočka Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Najdete tady kolem 33 tisíc knih i dalších dokumentů. Je zde registrováno přes tisíc čtenářů, z toho 400 dětí. Během plného provozu, tedy v době před pandemií, ji obvykle navštívilo zhruba 30 tisíc lidí ročně a uskutečnilo se zde za rok přes 130 akcí pro školní i předškolní děti.

„Doufáme, že se tyto akce brzo znovu rozjedou. A bude jich ještě víc! Díky úpravám a větší variabilitě prostor se totiž další besedy či autorská čtení budou moci nově konat také v oddělení pro dospělé v přízemí,“ dodává Pavel Stojar.

Novinky v pobočce na Okružní

Rekonstrukce budovy knihovny na Okružní ulici začala loni v březnu a město do ní investovalo přes sedm milionů korun. Moderní interiér od designérky Gabriely Goldové vychází z trendu, že knihovny už zdaleka nejsou jen místa pro půjčování knih, ale návštěvníci od nich očekávají příjemný prostor vybízející k posezení, prolistování knih a časopisů nebo ke studiu. Atmosféru nových prostor podtrhují fotografické tapety Zlína vytvořené ze snímků fotografa Josefa Řezníčka.

Nový interiér umožní variabilní využití i pro pořádní kulturních a vzdělávacích akcí, které mohly být dosud organizovány jen v menších rozsahu v dětském oddělení v suterénu knihovny. To zatím na větší modernizaci čeká.

Velkou novinkou, která vychází vstříc čtenářům, je možnost vracet knížky i mimo otevírací dobu. Umožňuje to speciální schránka na knihy, jejíž vhoz je zvenčí přímo ve fasádě u vstupu do knihovny.

Díky dotaci Ministerstva kultury zde knihovna zavedla čipový systém, aby mohly být knihy zde zapůjčené knihy vráceny i v jiných budovách krajské knihovny. Do knih byly přidány čipy a byly nainstalovány nové bezpečnostní brány k ochraně dokumentů před krádeží.

Otevřela ústřední knihovna i pobočky

Kulturní stánky bohužel zůstanou ještě nějaký čas zavřené. Výjimkou jsou právě knihovny. Ty otevřely své brány už 12. dubna, stejně jako Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně včetně jejích poboček v různých částech města. Aktuální otevírací hodiny najdete na webu knihovny www.kfbz.cz/provozni-doba.

V Malenovicích je zatím pouze výdejní okýnko, důvodem ovšem není covid, ale rekonstrukce budovy. Opravy jsou v těchto dnech v plném proudu. Místo knih, knihovnic a čtenářů je zatím v sál v obležení stavebního materiálu a dělníků. Hotovi by měli být v létě. Pobočka, která se nachází v Mlýnské ulici na malenovickém sídlišti, by se návštěvníkům měla opět otevřít od září.

Na nákup nových knih pro čtenáře zlínských knihoven letos přispěje město přes 800 tisíc korun. Loni i v předchozích letech to bylo každoročně 900 tisíc korun.

 

Miroslav Adámek: Jsem lékařem a politikem. Vždy trochu víc lékařem, což uplatňuji i v politice

Jedna z nejvýraznějších tváří hnutí STAN ve Zlínském kraji, Miroslav Adámek, se rozhodl opustit Radu města Zlína. Co ho k tomuto rozhodnutí vedlo? Stahuje se zcela z politiky? Přečtete si v rozhovoru. 

V komunálních volbách ve Zlíně jste získával pravidelně nejvíce preferenčních hlasů, stejné to bylo i před dvěma lety, přesto končíte. Není to politická chyba, když vás tolik lidí stále podporuje? Jak moc vás přemlouvali v hnutí STAN, za něž kandidujete, abyste pokračoval?

Doba si žádá, aby lékaři hlavně léčili. A jsem pořád především lékař. Vím, že jsem nyní v medicíně potřeba více než kdy jindy. Na druhou stranu z politiky zcela nedocházím. Zůstávám zastupitelem městským i krajským. Nebojte, jsem vděčný za důvěru lidí, kterou mi věnují. Vnímám ji. Ještě pro město i kraj odvedu hodně práce, to vás mohu ujistit. A kolegové ze STAN? Mé rozhodnutí chápou, také vnímají, v jaké žijeme době. 

Jak moc k vašemu rozhodnutí odejít přispěla situace s koronavirem?

Zcela zásadním způsobem. Pomoc jsem nabídl už během loňské jarní vlny. Během práce v nemocnici jsem si uvědomil, že tady jsem nyní potřeba. Že situace je složitá. Nejsem zachráncem zdravotnictví, ale jeho drobná součást, která může uspět k úspěchu celku. 

Jakou roli sehrálo to, že jste se nestal potřetí primátorem, případně že po posledních komunálních volbách odstoupil váš dlouholetý náměstek z hnutí STAN Ondřej Běták? Jen těžko si asi představit, že byste v jako primátor v půlce volebního období skončil….

To máte pravdu. Ale primátorem nejsem, což mi umožňuje vrátit se do prostředí, které mě nyní potřebuje více. Stát se potřetí primátorem jsem se za určitých okolností mohl. Nelituji, že v této funkci nepokračuji. O mě nejde. Volby v roce 2018 sice přinesly našemu hnutí STAN menší procentuální zisk než ty přechozí, pořád jsme ale byli jedním ze dvou vítězů. Lidé vnímají naši práci, podporu máme. Jsme za to vděční, já i kolegové. Věřím, že hnutí STAN bude i nadále promlouvat do dění ve Zlíně. A Ondra Běták? Na radnici určitě chybí. Znám ale důvody, proč už nechtěl pokračovat a respektuji je. S tím, že věřím, že ještě neřekl poslední slovo. 

Znamená váš odchod z městské rady to, že už nebudete kandidovat v žádných volbách, případně jen symbolicky? Uzavřel jste tím svou (aktivní) politickou kariéru?

Takhle kategoricky bych to neviděl. Znovu říkám, že žijeme v těžké době, ve které se mnoho zdravotníků vrací k oboru, ve kterém už třeba pár let nepůsobili. Jsem jedním z nich. Co bude dál se uvidí. Já nemám žádné velké osobní ambice, něco jsem už v životě prožil a dokázal. Snažím se být jen maximálně prospěšný. 

Pokud to znamená její konec, jak byste ji zhodnotil ve dvou třech větách?

Politickým koncem bych svůj odchod z rady města nenazýval.  

Jeden z vašich kolegů kdysi řekl, že si svým politickým stylem nevytváříte protivníky. Souhlasíte s tím? A zohledňoval jste toto hledisko i při svých politických rozhodnutích? 

Jsem svým založením týmový hráč. Jsem jím v nemocnici i v politice. Upřednostňuji domluvu a umím přijmout jiné názory. Nesnažím se takto chovat, takový jsem. Jestli to je dobře nebo špatně? Spíše myslím že dobře, protože politika je uměním kompromisu. A do značné míry i život. 

Přesto jste v jednom rozhovoru také uváděl, že čelíte ostrým útokům kvůli zlínským vodárnám. Můžete to trochu přiblížit a opakovalo se to? Řešil jste to s policií?

Zažil jsem jako primátor i nechutné momenty. Mezi ně patří bezesporu útoky lidí, kteří se snažili dostat do politiky a skrývali se za různými tématy, nebo se naopak na nich snažili zviditelnit. Voda byla jedním z nich. Voda, kde problém vznikl dlouho před tím, než jsem vstoupil do politiky a který jsme se s kolegy snažili řešit. Mimo jiné s výsledkem, že cena vody nejen že přestala růst, ale dokonce klesla. Voda byla pro některé ambiciózní lidi jen záminka. O jejich úrovni svědčí chování. Když vás a vaše kolegy označují za zloděje a kdo ví co ještě, a nepřinesou žádný důkaz, prostě nic, jen špiní, je to skličující. Neříkám to ani tak kvůli sobě, jsem chirurg a vím, co je v životě opravdu důležité, ale kvůli lidem kolem sebe, kterým tyto praktiky ubližovaly a ubližují. S policií jsem tyhle útoky neřešil. Věřím ve vyšší spravedlnost a té budeme nakonec skládat účty všichni.  

Co zůstane ve Zlíně spojeno s vaším působením, jaký odkaz jste Zlínu podle vás zachoval?

Cením si toho, že mé primátorování neušpinila žádná kauza. Že jsme se chovali a chováme slušně. Také spousta práce se povedla, díky všem, kteří se podíleli a pomohli. Ale nechci hodnotit sám sebe. To udělejte vy. A hlavně občané.  

Když jste šli poprvé s kolegy v roce 2010 do komunálních voleb, kritizovali jste Kongresové centrum, vodárny i to, že jde příliš mnoho peněz do hokeje. Po 11 letech Kongresové centrum vydělává, vodárny jsou prakticky ve stejném stavu a pro hokejisty chcete postavit stadion za miliardu. Jak byste tato fakta okomentoval? Neuhnul (i) jste příliš ze svých prvních prohlášení? 

Kritizovali jsme praktiky, které se na radnici objevovaly, které lidé vnímali a nelíbily se jim. S naším příchodem skončily a tvrdím, že zavládla slušnost a pracovitost. Ale máte pravdu, na své předchůdce se musím s odstupem času dívat i jinýma očima, na některé určitě. Kongresové centrum je právem pýchou města a je potřeba smeknout před těmi, kteří jeho stavbu prosadili a zrealizovali. Je těžké v dnešní době prosadit velkou investici, zimní stadion je dalším důkazem. Takže: ze svých názorů neuhýbám, ale jsem schopný je korigovat. 

Už před vaším nástupem na radnici se řešila přestavba náměstí, tržiště Pod Kaštany, chystal se obchvat Zálešné a další věci. Žádná z nich se ale ještě nezačala reálně dělat. Nevnímáme to částečně také jako vaše selhání? Proč se tyto věci nepodařily dříve?

Jako primátor jsem byl zodpovědný za mnohé. Já skládal účty za vedení města. Ale pokud vás zajímají fakta, je potřeba si jednotlivé projekty rozklíčovat. Pojmenovat důvody i to, kdo je měl za radnici řešit a jak je řešil. Spousta věcí není přitom jen o městě Zlíně, ale má přesah. 

Na začátku vašeho vládnutí jste slibovali, že budete dávat do městských částí 50 milionů korun ročně a nikoliv jen 20 milionů, jako doposud. Proč jste slovo nedodrželi? 

50 milionů korun do místních částí jsme jako STAN nikdy neslibovali. Možná si to pletete v souvislosti se snahami o vznik městských částí, který některé politické subjekty razily. My ze STAN jsme se své sliby snažili plnit, v rámci možností daných v koalici. Plnil jsem je i já. Bral jsem si za mnoho věcí osobní zodpovědnost, vy sám víte o mých Desaterech. 

Jako komunální politik jste byl nepochybně úspěšný, ale neuspěl jste v minulosti ve volbách do Senátu ani jste jako lídr kandidátky nepřivedl STAN k vítězství v krajských volbách – nestal jste se senátorem ani hejtmanem. Tušíte s odstupem času, proč tomu tak bylo?

Senát byl nečekanou a bolestivou fackou, to přiznávám. Dodnes nevím, co za volebním neúspěchem vězelo. Ale určitě to tak mělo být. V krajských volbách v roce 2016 jsem STAN dovedl jako lídr k tehdy jeho nejlepšímu výsledku v našem regionu, který hnutí umožnil poprvé zasednout v krajské radě. Zde bych o neúspěchu určitě nemluvil. O to slůně jsme se pokusili.

Miroslav Adámek